Zbytečné vítězství. ⚔️ Rakousko-turecká válka na mapě (1663-1664)

Tento dokument popisuje rakousko-tureckou válku v letech 1663–1664 a její širší souvislosti. Začíná u ambicí Jiřího II. Rákócziho, knížete sedmihradského, který se snažil získat polskou korunu s pomocí Švédů, Kozáků, Valašska a Moldavska. Po porážce v roce 1657 ztratil moc, byl sesazen, znovu se chopil vlády, ale nakonec v roce 1660 padl v boji s Osmany. Jeho nástupce János Kemény hledal podporu u Habsburků, zatímco turecký sultán prosazoval vlastního kandidáta. To vyvolalo napětí mezi Osmany a Vídní. Chorvatský bán Mikuláš Zrinský (Miklós Zrínyi) podnikal výpady proti Turkům, což vedlo k otevřené válce. V roce 1663 turecký velkovezír Fazıl Ahmed Köprülü vpadl s obrovskou armádou do Horních Uher a dobyl Nové Zámky. Proti Osmanům se postavila koalice pod vedením císaře Leopolda I. – kromě rakouských a uherských vojsk také Bavoři, Braniboři, Sasové a francouzský sbor. Problémem však byl nedostatek jednotného velení. V létě 1664 došlo k rozhodující bitvě u řeky Ráby (u Szentgotthárdu / Sankt Gotthardu / Mogersdorfu). Po počátečních těžkostech převzal velení císařský generál Raimondo Montecuccoli, sjednotil velení a zasadil Osmanům drtivou porážku. Přestože vítězství otevřelo cestu k protiútoku, Leopold I. byl nucen rychle uzavřít mírovou smlouvu ve Vasváru (10. srpna 1664), protože Francie se chystala na válku proti Habsburkům v Nizozemí. Podmínky míru byly mírné: Sedmihradsko zůstalo osmanským vazalem, Osmané stáhli vojska, ale většina habsburských zisků nebyla potvrzena. Shrnutí: Text pojednává o rakousko-turecké válce 1663–1664, jejích příčinách v mocenských bojích o Sedmihradsko, o tažení osmanské armády do Uher, o rozhodující bitvě u Szentgotthárdu a o následném „neužitečném vítězství“ – vojenském triumfu Habsburků, který však byl zmařen diplomatickým kompromisem.)