Toulky českou minulostí - 552. schůzka: Bohu duši a nám peníze, aneb Jak se bohatým bralo (a chudým taky)

Tato epizoda z pořadu Toulky českou minulostí navazuje na dvě předchozí a vypráví o fenoménu zbojnictví na Slovensku a v okolních zemích na počátku 18. století, především o Juraji Jánošíkovi a jeho družině. Obsah dokumentu lze shrnout takto: Zbojnická činnost: Sezóna loupeží začínala na jaře a končila na podzim. Zbojníci přepadávali hlavně menší kupce a řemeslníky, velkým obchodníkům a šlechtě se spíše vyhýbali. Kořist často nabízeli chudým obyvatelům vesnic. Zázemí a podpora: Měli sítě přechovávačů a informátorů, mezi hlavní základny patřila Terchová a Klenovec. Jánošíkova pověst byla rozporuplná – lidem někdy pomáhal penězi, jinde byl vnímán jako škodná. Zadržení a soud: Juraj Jánošík byl dopaden roku 1713 (po předchozím krátkém věznění roku 1712) a postaven před soud v Liptovském Mikuláši. Přiznal některé loupeže, jmenoval druhy, ale zásadní informace nevydal. Legenda a realita: V příběhu jeho dopadení i smrti se mísí fakta s pověstmi (zrady, přestrojení, útěky, dramatické scény při zatýkání). Poprava: Byl odsouzen k smrti probodením hákem a zavěšením (březen 1713). O měsíc později byl popraven i jeho druh Tomáš Uhorčík. Historické pozadí: Dokument zmiňuje také širší kontext doby – konsolidaci Uher po potlačení Rákócziho povstání, roli Habsburků a změnu postojů venkovanů, kteří už po válkách toužili hlavně po klidu a hospodářské stabilitě. Jaké historické události popisuje: - Loupežná činnost Jánošíkovy družiny (1711–1712) - Jeho první zatčení a rychlé propuštění (1712) - Druhé dopadení a soudní proces v Liptovském Mikuláši (1713) - Popravu Juraje Jánošíka (březen 1713) a Tomáše Uhorčíka (1713) - Kontext po Rákócziho povstání a upevnění habsburské moci v Uhrách.)