![]()
Tento dokument Martina Picka „Vojenství v době husitské revoluce“ je rozsáhlá odborně-popularizační studie, která shrnuje vývoj, strukturu, výzbroj a taktiku husitského vojenství v letech 1419–1436.
Autor vysvětluje, jak se během husitských válek střetla tradiční feudální armáda založená na těžké rytířské jízdě s lidovou armádou měšťanů a sedláků, která si vytvořila vlastní formu boje – obrannou taktiku s vozovou hradbou a palnými zbraněmi. Současně popisuje sociální i technické zázemí tohoto vojenského fenoménu.
Hlavní témata a vývoj
Předhusitské vojenství
Královské a zemské hotovosti se skládaly převážně z těžkooděné šlechty.
Již před rokem 1419 existovala praxe opevňování táborů vozy (řád Jana Hájka z Hodětína, 1413).
Vznik husitských armád
Vznik tří center: Praha, Tábor, Hradec Králové (Orebité/Sirotci).
Vznik profesionálních polních vojsk – trvale vyzbrojených a placených formací s vlastní organizací a pečetí.
Taktika a organizace
Obranný boj za vozovou hradbou – pěší střelci, sudličníci a cepníci krytí vozy a pavézami.
Později schopnost přecházet do protiútoků (např. bitvy u Sudoměře, Malešova, Ústí nad Labem).
Důraz na disciplínu, logistiku, využití dělostřelectva a terénu.
Bitvy a vývoj konfliktu
Klíčové střety: Živohošť (1419), Nekmíř, Sudoměř (1420), Vítkov, Malešov (1424), Ústí n. L. (1426), Tachov (1427), Domažlice (1431) a závěrečné Lipany (1434).
Postupná profesionalizace i rozkol mezi radikálními a umírněnými husity.
Vozová hradba
Detailní rozbor typů vozů, jejich uspořádání do kruhu nebo obdélníku, výzbroje a posádky.
Srovnání s německým Wagenburgem a západoevropskými vzory; česká varianta měla především bojovou (nikoli jen obrannou) funkci.
Zbraně a technika
Popis kuší, ručnic, hákovnic, tarasnic, houfnic, a dalších zbraní.
Zavedení palných zbraní jako klíčového faktoru převahy.
Vývoj plátových zbrojí, pavéz, tarasů, praků, cepů a dalších zbraní lidových vojsk.
Fortifikace a obléhací válka
Obrana a dobývání hradů, měst a tvrzí; využití obléhacích strojů, bombard a děl.
Nové stavby (např. Sion, Kalich, Tábor) reagovaly na dělostřeleckou hrozbu.
Rozvoj sypaných valů a parkánů jako předchůdců novověkých opevnění.
Závěr
Autor shrnuje, že husitské války představovaly asymetrický konflikt – střet technicky i sociálně odlišných sil, v němž husité díky inovativní taktice, disciplíně a víře dokázali dlouho odolávat přesile feudálních armád. Dokument vyzývá k novému, věcnému zhodnocení husitského vojenství bez nánosu národně-obrozeneckých mýtů.)
| Česko |
| Německo |
| Polsko |
| Slovensko |
VÍCE