Dějiny temné i tajemné. Kadaňský masakr

Podcast je epizodou podcastu „Dějiny temné i tajemné“, která se věnuje událostem Kadaňského masakru z 4. března 1919. Jde o tragický střet československých vojáků a německých demonstrantů v severočeské Kadani, jen několik měsíců po vzniku Československa. Po rozpadu Rakouska-Uherska roku 1918 se nově vzniklé Československo potýkalo s napětím mezi českým a německým obyvatelstvem pohraničí. Němečtí obyvatelé se nechtěli smířit s postavením menšiny a vyhlásili čtyři provincie (např. Deutschböhmen), které chtěli připojit k Rakousku. Dne 4. března 1919 proto došlo v řadě měst k německým demonstracím – symbolicky v den, kdy měl poprvé zasednout nový rakouský parlament. V několika městech – Cheb, Ústí nad Labem, Karlovy Vary, Kadaň, Hostinné, Stříbro, Šternberk – přerostly tyto demonstrace ve střety s československou armádou. Nejkrvavější incident se odehrál v Kadani, kde zemřelo 25 lidí, z toho 10 žen a 8 dětí. Průběh událostí v Kadani Na náměstí se sešlo asi 2000 lidí. Napětí vzrostlo kvůli sporům o vyvěšení československé a německé vlajky na radnici. Po přetahování o prapory došlo k chaosu – podle jedné verze někdo z davu vystřelil, podle druhé nikoli. Nervózní československý kulometčík Josef Šťastný poté vypálil bez rozkazu, přičemž střely se odrazily od dlažby a zasáhly přihlížející civilisty. Bilance: 18 mrtvých na místě, dalších 7 zemřelo později na zranění. Nejmladší obětí byl 11letý Karl Lošmit. Vyšetřování a politické důsledky Vyšetřování probíhalo nejasně: - vojenské komise incident označily za sebeobranu vojáků, - ale klíčoví svědci a střelci byli převeleni a nebyli nikdy vyslechnuti. - Rakouská (německá) strana tvrdila, že šlo o záměrný masakr, zatímco československá vláda incident interpretovala jako pokus o povstání. Událost neovlivnila Versailleská jednání, ale stala se propagandistickým symbolem pro sudetoněmecké hnutí ve 30. letech znamenala důkaz československého „útlaku“, zatímco československý režim se ji po roce 1919 snažil potlačit v paměti veřejnosti, a to i po 1945 a za komunismu. Historický význam Kadaňský masakr je varováním před davovou vášní a etnickou nenávistí v období politického přerodu. Ukazuje, jak se z malého incidentu – sporu o vlajku – může stát tragédie s desítkami obětí, když napětí mezi národy překročí hranici snesitelnosti.)