Dlouhé devatenácté - Pouliční válka v Praze

Epizoda podcastu Dlouhé devatenácté se věnuje vyhrocení česko-německých národnostních vztahů v českých zemích, zejména v Praze, v roce 1908, tedy v pozdní fázi existence Rakouska-Uherska. Dokument sleduje, jak se dlouhodobé politické a národnostní napětí mezi Čechy a Němci přeneslo z parlamentní a úřední roviny do každodenního života a otevřeného pouličního násilí. Autoři se nezaměřují primárně na vysokou politiku, ale na střety „obyčejných lidí“, studentských spolků, demonstrací a pouličních bitek v Praze. Základní teze dokumentu je, že rok 1908 představuje jeden z krizových vrcholů habsburské monarchie, kdy se současně vyostřily vnitřní národnostní konflikty, došlo k mezinárodní krizi (anexe Bosny a Hercegoviny) a monarchie už nebyla schopna tyto krize účinně řešit. Jaké historické události podcast popisuje Dlouhodobé zhoršování česko-německých vztahů (1848–1908) - neúspěšné pokusy o česko-německé vyrovnání (fundamentální články, punktace), - jazyková otázka a Badenyho jazyková nařízení, - růst českého národního sebevědomí díky industrializaci, kultuře a demografickému vývoji. Rok 1908 jako „krizový rok“ vlády Františka Josefa I. - anexe Bosny a Hercegoviny Rakousko-Uherskem, která vyvolala mezinárodní napětí (Srbsko, Rusko, Osmanská říše), - politická nestabilita v Předlitavsku, pád vlád a neschopnost schválit státní rozpočet. Paralýza českého zemského sněmu - spor o obsazení sněmovní kanceláře pouze česky mluvícími úředníky, - obstrukce německých poslanců, zpěv nacionalistických písní, - faktické ochromení činnosti sněmu až do první světové války. Pouliční nepokoje v Praze na podzim 1908 - činnost německých nacionalistických studentských spolků (Burschenschaften, tzv. „buršáci“), - jejich demonstrace („bumly“) v centru Prahy, zejména u dnešního Slovanského domu, - protiakce českého obyvatelstva, - opakované rvačky, násilí, zásahy policie, četnictva a armády (dragouni), - těžká zranění účastníků nepokojů. Vyhlášení stanného práva v Praze (prosinec 1908) - nasazení armády, - omezení pohybu obyvatelstva, - symbolická demonstrace moci (připravená šibenice, povolání kata), - potlačení nepokojů výměnou za politický kompromis (schválení rozpočtu). Dlouhodobý význam - ukázka, že monarchie už nedokáže zvládat národnostní konflikty, - předznamenání rozpadu Rakousko-Uherska, - zmínka o prvních veřejně formulovaných myšlenkách samostatného českého státu (Lev Borský).)