Toulky českou minulostí - 547. schůzka: Příběh malíře Čistého, po německu Reinera

Dokument vypráví životní a umělecký příběh barokního malíře Václava Vavřince Reinera (1689–1743) a zároveň podává plastický obraz kulturního, společenského a stavebního rozmachu českých zemí na přelomu 17. a 18. století. Autor sleduje Reinera od rodinných kořenů přes učení, profesní vzestup až k vrcholu slávy a smrti. Zdůrazňuje, že Reiner nebyl „čistě českého“ původu (jeho rod přišel z Horních Bavor), ale stal se jednou z nejvýraznějších osobností českého baroka, zejména jako mistr freskové malby. Dokument systematicky popisuje: - Reinerovo dětství a rodinné zázemí v Praze po třicetileté válce - Jeho výtvarné vzdělání, které probíhalo částečně neformálně (otec, strýc, Petr Jan Brandl, Michal Václav Halbax) a částečně formálně v cechu - Střet talentu s cechovními pravidly, kdy Reiner jako mimořádně nadaný mladík převyšoval své oficiální mistry - Rychlý profesní úspěch, obrovskou poptávku po jeho dílech a jeho pověst mimořádně rychlého a produktivního malíře - Hlavní důraz je kladen na Reinera jako freskaře, tedy malíře nástěnných maleb, nikoli primárně autora olejomaleb. Jaké historické události a jevy popisuje Dokument není politickými dějinami v úzkém smyslu, ale řada historických událostí a širších procesů je v něm přítomna: 1. Období po třicetileté válce Připomíná poválečnou obnovu Prahy a českých zemí, hospodářský růst a stavební boom Tento kontext vysvětluje, proč vznikala poptávka po výzdobě kostelů, paláců a klášterů 2. Barokní stavební a umělecký rozmach Zakázky v klášterech (Osek, Broumov, Klučenice, Gaming) a palácích (Černínský, Vrtbovský) Spolupráce se šlechtou a církevními institucemi Fresky jako hlavní výtvarný prostředek reprezentace moci, víry a vzdělanosti 3. Bitva na Bílé hoře (1620) Reiner se podílel na freskové výzdobě poutního kostela na Bílé hoře Bitva je zde oslavována z katolického a habsburského hlediska, což odráží ideologii pobělohorské doby 4. Symbolické a mytologické dějiny Fresky s biblickými, mytologickými a alegorickými náměty (Gigantomachie, Poslední soud, Alegorie věd a umění) V nich se odráží barokní chápání světa, víry, spravedlnosti, vědění a řádu 5. Společenský vzestup umělců Reinerův přechod mezi pražský patriciát, majetek, sňatek z rozumu Umělec jako společensky uznávaná a bohatá osobnost, blížící se životním stylem šlechtě 6. Okupace Prahy v závěru života Krátká zmínka o bavorsko-francouzské okupaci Prahy (1741–1742) v době, kdy Reiner již umíral)