Toulky českou minulostí - 571. schůzka: Ta péče o spasení ve dne v noci na mysli ležela a srdce tuze svírala...

Dokument se věnuje českým a moravským evangelickým exulantům po bitvě na Bílé hoře, zejména jejich náboženskému pronásledování a následné emigraci v 17. a první polovině 18. století Autor popisuje osudy nekatolíků (evangelíků), kteří po porážce stavovského povstání roku 1620 a následné rekatolizaci českých zemí odmítli přestoupit na katolickou víru. Mnozí z nich: - tajně četli Bibli a zakázanou náboženskou literaturu, - scházeli se k neveřejným bohoslužbám, - byli vystaveni výslechům, věznění, bití, konfiskacím majetku či nuceným odvodům, - řešili těžké dilema mezi setrváním ve vlasti a odchodem do exilu. Silným motivem je „péče o spasení“ a „nepokojné srdce“ – vnitřní náboženský zápas lidí, kteří žili navenek jako katolíci, ale vnitřně zůstávali evangelíky. Tento rozpor je nakonec vedl k rozhodnutí odejít. Dokument zasazuje příběhy exulantů do širšího historického rámce: Bitva na Bílé hoře (1620) Porážka českých stavů vedla k tvrdé rekatolizaci a první velké vlně emigrace nekatolické šlechty i měšťanů. Rekatolizace v 17. století Vyhnání nekatolických kazatelů, zákaz nekatolické literatury, tajné evangelické sbory (např. navazující na tradici Jednoty bratrské), postupné upevnění katolické dominance. Vestfálský mír (1648) Potvrdil zásadu, že náboženství poddaných určuje jejich panovník, což prakticky znemožnilo legální existenci evangelíků v českých zemích. Zesílení represí za Leopolda I. a Karla VI. (konec 17. a první třetina 18. století) Vznik zvláštních komisí proti „kacířům“, tvrdé tresty (vězení, bití, konfiskace majetku, rozdělování rodin). Tajná činnost evangelických kazatelů Přicházeli ze Saska, Uher či Slezska a riskovali život při službě tajným evangelíkům. Emigrace do Saska, Pruska, Slezska a Uher Uprchlíci odcházeli tajně, často v noci a s průvodci. Pořad popisuje i paralelu s vyhnáním salcburských evangelíků (1731–1732). Války o Slezsko (od roku 1740) Vtrhnutí pruského krále Fridricha II. do českých zemí roku 1742 umožnilo některým evangelíkům odejít pod ochranou pruského vojska do Slezska. Zároveň však byli emigranti doma vnímáni jako kolaboranti.)