Modrá krev IV. - 7/10 Larischové

Historie šlechtických rodů je významnou součástí dějin naší země. V dokumentárním seriálu se spolu s průvodcem, hrabětem Františkem Kinským, vydáme stopách českých aristokratů, jejich životních příběhů a sídel. Sedmý díl čtvrté série se zaměřuje na rod Larisch-Mönnich. Viz.: Pokora a úcta k lidské práci. Tak by mohlo znít krédo jednoho ze slavných předků starého slezského rodu Larisch-Mönnich, jehož potomci dodnes vzpomínají, že si neskutečně vážil slušných a pracovitých lidí... Počátky tohoto hornoslezského rodu spadají do 13. století. Od roku 1569 se objevují u nás ve Fryštátě, dnešní Karviné. V 17. století byli povýšeni do českého stavu svobodných pánů s predikátem ze Lhoty a Karviné, o století později do stavu hraběcího. Johann Josef Larisch se v 18. století oženil s baronkou Annou von Mönnich a převzal jméno i erb tohoto rodu. Tak vznikla hraběcí linie Larisch-Mönnich. Na larischovském panství v Karviné se začalo roku 1776 těžit uhlí. Díky tomu rod velmi zbohatnul a získal na prestiži. Později se Larischové věnovali i zemědělství, zakládali cukrovary, pivovary, likérky. Johann Larisch, zemský hejtman ve Slezsku a člen panské sněmovny, se stal dokonce i rakouským ministrem financí a byl vyznamenán Řádem zlatého rouna. V 19. století patřili Larischové k nejbohatší šlechtě celé Rakousko-Uherské monarchie, jen horníků zaměstnávali na čtyři a půl tisíce. Veškerý majetek Larischů byl znárodněn po druhé světové válce podle Benešových dekretů. Kromě dekretu o konfiskaci německého majetku se na ně vztahoval i dekret o znárodnění těžkého průmyslu. Téměř všichni naši zemi opustili. Jedna větev rodu tu však žije stále. (Česká televize))