Krvavý úterek - Mossén Borra

Dokument vychází z konkrétní památky – kamenné gotické masky na radnici v Brně – a rozebírá pověst, podle níž má jít o hlavu radního, který byl potrestán za zradu města během husitských válek. Podle legendy: - husité chtěli Brno obsadit díky vnitřním spojencům, - královský šašek jménem Boro (Bore) jejich plán odhalil, - uprchl z husitského zajetí v Hradci Králové do Brna, - varoval městskou radu, - spiklenci byli zatčeni a hromadně popraveni, - jeden z hlavních viníků (radní Ház) byl údajně zazděn do radnice nebo mu byla useknutá hlava vystavena jako výstraha. Autor však nejde jen po rovině pověsti – snaží se zjistit, zda má příběh reálný historický základ. Hlavním historickým rámcem jsou: 1. Husitské války (počátek 15. století) Konkrétně události kolem roku 1422, kdy: - probíhaly boje mezi husity a stoupenci krále Zikmunda Lucemburského, - Brno jako katolická a královská bašta čelilo hrozbě husitského útoku, - podle kronikáře Eberharda Windeckeho bylo město zachráněno díky zásahu šaška jménem Bore. 2. Postava Mosséna Borry (Antonio Tajander) Autor podrobně sleduje skutečnou historickou osobnost Antonia Tajandera, zvaného Mossén Borra, katalánského šlechtice a dvorního šaška, který sloužil aragonským králům a na žádost byl vyslán do služeb Zikmunda Lucemburského. Pohyboval se v prostředí kostnického koncilu, účastnil se evropské diplomacie, byl nejen komikem, ale i obchodníkem a informátorem. Autor tak propojuje: - katalánské a aragonské dějiny, - koncil v Kostnici (1414–1418), - vládu Zikmunda Lucemburského, - husitské války v Čechách, - události v Brně roku 1422. Mossén Borra se později vrací do Španělska, účastní se tažení do Neapole a umírá kolem roku 1446. Je pohřben v Barceloně. Hlavní myšlenka dokumentu Kapitola ukazuje, že: - brněnská pověst o zazděném radním má pravděpodobně historické jádro, - jejím základem je kronikářský zápis Eberharda Windeckeho z roku 1422, - některé dramatické prvky (500 popravených, obrovská odměna, zazdění radního) mohou být pozdější legendární nadsázkou, - kamenná maska na radnici může být památkou inspirovanou touto událostí – nebo jejím pozdějším výkladem.)