Toulky českou minulostí - 573. schůzka: V Čechách věčně tvoje jméno od potomků budiž ctěno

Dokument je věnován především dvěma významným osobnostem české vědy 18. století – Josefu Steplingovi a jeho žákovi Antonínu Strnadovi – a jejich podílu na rozvoji astronomie a zejména meteorologie v českých zemích . Autor sleduje: - život a vědeckou činnost Josefa Steplinga (1716–1778), jezuity, matematika, astronoma a zakladatele systematických meteorologických pozorování v Praze, - proměnu klementinské věže z pouhé vyhlídky na moderní observatoř, - vznik a rozvoj pravidelných meteorologických měření v Praze, - působení jeho žáka Antonína Strnada (1746–1799), který na Steplingovu práci navázal a systematizoval ji, - širší kontext českého osvícenství a vědeckého života v habsburské monarchii. Jaké historické události a procesy dokument popisuje 1. Osvícenské reformy v habsburské monarchii Stepling působil v době vlády Marie Terezie, kdy docházelo k postupnému odstraňování scholastiky z univerzitního vzdělávání a k prosazování moderní vědy. Významnou roli zde hrál lékař Gerhard van Swieten. 2. Rozvoj astronomie a geodézie Stepling prováděl astronomická pozorování (např. zatmění Měsíce) a podílel se na přesném určení zeměpisné polohy Prahy pro berlínskou Akademii věd. Jeho data využil i matematik Leonhard Euler. 3. Přestavba Klementina na observatoř Původně vyhlídková věž byla díky Steplingovi přebudována na astronomickou observatoř a vybavena moderními přístroji. 4. Vznik systematické meteorologie v českých zemích Stepling zahájil pravidelná měření teploty, tlaku a srážek. Od roku 1752 existují první záznamy, od roku 1775 pak souvislá řada meteorologických dat. 5. Zrušení jezuitského řádu (1773) Tato událost ovlivnila další kariéru Antonína Strnada, který se po zrušení řádu přeorientoval z teologie na matematiku, fyziku a astronomii. 6. Vznik České společnosti nauk Strnad patřil mezi zakladatele první vědecké společnosti v českých zemích a podílel se na jejím oficiálním uznání za vlády Josefa II.. 7. Mezinárodní meteorologická spolupráce Strnad zapojil Prahu do mezinárodní sítě Mannheimské meteorologické společnosti (od roku 1781), která sjednotila metodiku měření v Evropě i zámoří. 8. Záchrana pražského orloje Jedním z konkrétních Strnadových činů byla záchrana staroměstského orloje, který měl být na konci 18. století prodán do šrotu.)