Dlouhé devatenácté - Těžký život arcivévody

Epizoda historického podcastu se věnuje životu arcivévodů z habsburského rodu v 19. a na počátku 20. století. Hlavním tématem je, že postavení arcivévody nebylo jen výsadou, ale často i zdrojem osobních tragédií, frustrací a skandálů. Autoři nejprve obecně vysvětlují postavení arcivévodů v habsburské monarchii – členů panovnické rodiny, kteří měli reprezentativní povinnosti, často vojenskou nebo církevní kariéru, a byli závislí na přízni císaře. Zmiňují například: - arcivévodu Karla, vítěze nad Napoleonem u Aspern, - arcivévodu Albrechta, který velel v roce 1866 a porazil Itálii, - arcivévodu Bedřicha, vrchního velitele armády za první světové války, - Maxmiliána, bratra Františka Josefa I., který se stal mexickým císařem a byl roku 1867 popraven republikány, - Ludvíka Viktora, nejmladšího bratra Františka Josefa, jenž byl kvůli skandálům (pravděpodobně spojeným s jeho homosexualitou) vykázán z Vídně. Hlavní část epizody se však soustředí na Leopolda Ferdinanda z toskánské větve Habsburků. Tato větev přišla do Rakouska po sjednocení Itálie kolem roku 1860, kdy Toskánsko ztratilo samostatnost. Leopold Ferdinand byl původně nadějným důstojníkem námořnictva a účastnil se cesty kolem světa s následníkem trůnu Františkem Ferdinandem d’Este. Během plavby se však s Františkem Ferdinandem těžce pohádali a Leopold byl v Austrálii vysazen z lodi. Tento konflikt znamenal zásadní zlom v jeho kariéře: byl převelen od námořnictva k pěchotě (např. do Brna), ztratil přízeň dvora a postupně začal žít skandálním životem plným alkoholu a milostných afér. Císař mu zakázal sňatek s vyvolenou ženou a později odmítl i jeho žádost o sňatek s prostitutkou. Roku 1902 Leopold Ferdinand vystoupil z habsburského rodu, vzdal se titulů i práv a přijal jméno Leopold Wölfling. Po odchodu z dynastie žil střídavě ve Švýcarsku a Německu, několikrát se oženil, finančně upadal, po první světové válce se dokonce angažoval u sociálních demokratů a napsal paměti, v nichž velmi kriticky líčil habsburskou rodinu (zejména Františka Ferdinanda). Zemřel roku 1935 v chudobě. Celkově autoři ukazují osobní osudy členů habsburského rodu na pozadí klíčových historických událostí 19. století – napoleonských válek, revolučního roku 1848, sjednocení Itálie, rakousko-uherského vyrovnání, války roku 1866, první světové války i rozpadu monarchie. Hlavním poselstvím je, že život „arcivévody“ nebyl jen symbolem moci a luxusu, ale často i přísné etikety, politických tlaků, rodinných konfliktů a osobních tragédií .)