Kudy povedou hranice? Střední Evropa byla před sto lety na křižovatce

Dokument (podcast) se zabývá bouřlivým obdobím střední a východní Evropy po první světové válce, především lety 1918–1921, kdy se rozpadly staré říše a vznikaly nové státy, ale jejich hranice ještě nebyly ustálené. Autor vysvětluje, že konec první světové války v roce 1918 neznamenal skutečný mír, ale naopak začátek nové série konfliktů. V regionu panoval chaos, protože: - zaniklo Rakousko-Uhersko, - oslabeny byly i Německo, Rusko a Osmanská říše, - nově vzniklé státy (Československo, Polsko aj.) neměly jasně vymezené hranice. Období je charakterizováno jako dlouhé přechodné a nestabilní mezidobí, které někteří historici chápou jako souvislý konflikt trvající zhruba od balkánských válek (1912) až do počátku 20. let. Hlavní historické události a konflikty 1. Formování nových států a hranic - vznik Československa a obnoveného Polska, - spory o hranice (např. Těšínsko mezi Československem a Polskem), - krátkodobé státní útvary (např. Maďarská republika rad). 2. Občanská válka v Rusku a bolševická revoluce - pád carského režimu a nástup bolševiků, - snaha exportovat revoluci do Evropy, - obavy západních mocností z šíření bolševismu. 3. Polsko-sovětská válka (1919–1921) - klíčový konflikt regionu, - vrchol v bitvě o Varšavu (1920) – tzv. „zázrak na Visle“, kdy Polsko zastavilo postup Rudé armády, - otázka, zda šlo o „záchranu Evropy před bolševismem“ 4. Další regionální konflikty - česko-maďarské střety a zásah proti Maďarské republice rad, - rumunská okupace části Maďarska, - řecko-turecká válka a revize poválečných smluv (Lausanne). 5. Versailleský systém a geopolitika - snaha Francie a Británie vytvořit nový řád v Evropě, - vznik "cordon sanitaire“ – pásu států proti Německu a bolševickému Rusku, - role Francie jako hlavního garanta stability ve střední Evropě.