Největší bankrot v historii České republiky. Přišli jsme o více než stopadesát miliard korun

Autor popisuje krach Investiční a Poštovní banky (IPB), který je označován za největší bankovní bankrot v historii České republiky. Sleduje vývoj banky od jejího vzniku po roce 1989, přes období rychlého růstu v 90. letech až po dramatický kolaps v roce 2000. Text vysvětluje, jak české banky po pádu komunismu masivně poskytovaly rizikové úvěry privatizovaným podnikům, což vedlo ke vzniku obrovského množství nesplácených pohledávek. Velká část článku se věnuje vstupu japonské investiční banky Nomura do IPB v roce 1998. Autor popisuje kontroverzní finanční operace, zejména projekt „České pivo“, při němž byly z IPB vyvedeny podíly v Plzeňském Prazdroji a pivovaru Radegast. Tyto události jsou prezentovány jako příklad netransparentního převádění cenných aktiv z banky. Dokument podrobně zachycuje dramatické události června 2000, kdy se klienti začali obávat o své úspory a masově vybírali peníze z účtů IPB. Česká národní banka a vláda premiéra Miloše Zemana následně uvalily na IPB nucenou správu. Zásah provázela přítomnost ozbrojené policejní jednotky URNA v sídle banky, což vyvolalo silné politické reakce. Následně byla IPB převedena pod ČSOB za symbolickou jednu korunu, přičemž stát převzal obrovské finanční ztráty. Další část textu se zabývá vyšetřováním celé kauzy, arbitrážemi mezi českým státem a Nomurou a dlouholetými soudními spory. Dokument popisuje politický konflikt mezi Milošem Zemanem a Václavem Klausem, obvinění z tunelování banky i spory o odpovědnost za vzniklé škody. Připomíná také arbitráže, v nichž Nomura požadovala odškodnění za převzetí IPB českým státem. Závěr shrnuje důsledky krachu IPB pro českou ekonomiku. Sanace banky stála stát podle odhadů 100 až 150 miliard korun, což zaplatili daňoví poplatníci. Současně však bankovní krize vedla ke zpřísnění bankovního dohledu, reformám finančního sektoru a vstupu silných zahraničních bank do českého bankovnictví.