Vladařská propaganda a antipropaganda na Rusi a v Čechách

Studie přední české odbornice Jitky Komendové představuje čtenáři problematiku propagandy a antipropagandy vybraných panovníků střední a východní Evropy ve 13. století. Rozebírá za tím účelem řadu literárních památek 13. století. Ústředním tématem studie je zjistit, jakým způsobem byli propagandisticky vyobrazeni panovníci v Čechách, dále v haličsko-volyňském a vladimirsko-suzdalském knížectví. Autorka si všímá základních schémat, jako je představa o králi jako o ideálním rytíři, a dále představa o zbožném panovníkovi. Tyto propagandistické prostředky jsou přítomny v propagandě všech studovaných knížat. Autorka píše rovněž o vztazích probíraných panovníků střední a východní Evropy k papežství, což bylo vzhledem k důsledkům církevního schizmatu z roku 1054 ožehavé téma. Z pohledu studie je zásadní, jakou roli hrálo rozdělení křesťanů na "pravověrné" a na "schizmatiky" v antipropagandě sledovaných vládců. Všímá si toho, že tuto antipropagandu využívá ve vztahu k rurikovským knížatům například Přemysl Otakar II.