Temno

Klasický film režiséra Karla Steklého "Temno" patří k podobným velkolepým adaptacím historických románů významného českého spisovatele Aloise Jiráska, které vznikaly v padesátých letech 20. století. Z dalších podobných počinů lze jmenovat kupříkladu film "Psohlavci" či Vávrovu husitskou trilogii, zahrnující snímky "Jan Hus", "Jan Žižka" a "Proti všem". Základním motivem filmu "Temno", který se snaží zachycovat rekatolizační snahy v Čechách, je život tajných evangelíků, kteří v Čechách žili i sto let po bitvě na Bílé hoře. Film se odehrává ve dvacátých letech 18. století a zachycuje roky vlády císaře Karla VI., nepohlíží na ně však optikou velkých dějin, ale sleduje osudy členů rodiny myslivce Machovce z okolí Opočna, kteří tajně vyznávali evangelické náboženství. Antagonisty filmu je jednak katolické vrchnost, ale především církevní představitelé, hlavně příslušníci jezuitského řádu, kteří jsou vykresleni jako bezohlední tyrani. Významným motivem je rovněž svatořečení svatého Jana Nepomuckého. Z významných historických postav, jejichž osudů se film dotýká, náleží kupříkladu nechvalně proslulý jezuita Antonín Koniáš. Film je samozřejmě poplatný době, v níž vznikl. Promítá se to zejména v jednoznačně antiklerikálním rázu vyobrazení katolických duchovních a zejména příslušníků Tovaryšstva Ježíšova, kteří jsou vyobrazeni výhradně jako zlotřilí nepřátelé a tyrani, které zajímá toliko pálení českých knih. Takové vyobrazení je zcela v souladu s oficiální ideologií státně socialistického zřízení v Československu, které zasahovalo proti katolické církvi velmi represivně.