Zlatá dvacátá (1920-1929): 6/10 Kdo má půdu, ten vládne

Publicisticko-dokumentární cyklus se s odstupem celého století vrací k období let 1920–1929 a zkoumá, zda si československá 20. léta skutečně zaslouží označení „zlatá“, nebo zda je tento přívlastek spíše mýtem. Představuje tehdejší společenskou realitu a konfrontuje zažitý obraz prosperující a moderní první republiky s problémy, nejistotami a krizemi, které její začátky provázely. Šestý díl se věnuje pozemkové reformě z roku 1919, jedné z největších majetkových proměn v dějinách Československa, která výrazně změnila vlastnické poměry i ráz české krajiny. Sleduje přerozdělování půdy z velkostatků a šlechtických majetků nově vzniklému státu, drobným zemědělcům a legionářům. Ukazuje také problémy doprovázející reformu a její dopady přibližuje na příkladu šlechtického rodu Dalbergů z Dačic. Významná část se zaměřuje na politické důsledky reformy a vzestup agrární strany, která se stala jednou z hlavních politických sil první republiky. Prostor dostávají její přední představitelé Antonín Švehla a František Udržal, kteří patřili k hlavním strůjcům pozemkové reformy a později zastávali post předsedy vlády. Díl si všímá také proměn zemědělství a technického pokroku na venkově, například nástupu prvních traktorů.