Historie Plus: Bitva u Hradce Králové 1866. Největší bitva v českých zemích, která otevřela cestu ke sjednocení Německa

Dokument využívá formu historického rozhlasového podcastu / publicistického dokumentárního pořadu. Moderátorka Veronika Kindlová propojuje vlastní výklad s odbornými komentáři historiků Nikol Šťastné a Zdeňka Munzara z Vojenského historického ústavu. Pořad kombinuje vysvětlení širších politických souvislostí, vojenskou analýzu samotné bitvy a rozbor jejích dlouhodobých důsledků. Podcast se věnuje bitvě u Hradce Králové z 3. července 1866, největší bitvě odehrané na území českých zemí, a zasazuje ji do širšího rámce prusko-rakouské války roku 1866. Vysvětluje soupeření Rakouského císařství a Pruského království o vedoucí postavení v Německém spolku a roli Otto von Bismarcka v pruské politice směřující ke sjednocení Německa. Zabývá se také sporem o Šlesvicko a Holštýnsko a předchozí německo-dánskou válkou jako jedním z bezprostředních předpokladů konfliktu. Podrobně rozebírá vojenské tažení v Čechách, předchozí rakouské porážky a okolnosti, které vedly ke koncentraci rakouské a pruské armády právě u Hradce Králové. Významná část pořadu analyzuje samotnou bitvu, zejména rozdíly mezi pruskými jehlovkami a rakouskými předovkami, rakouskou taktiku, chyby ve velení a mimořádně krvavé boje o Svíbský les. Pozornost je věnována také příchodu pruské druhé armády, zhroucení rakouského pravého křídla, bojům u Chlumu a následnému ústupu, který krylo rakouské jezdectvo a dělostřelectvo. Podcast následně sleduje další ústup rakouské armády přes Moravu a Slovensko až k posledním střetům války a diskutuje, zda Rakousko nepřistoupilo na ukončení konfliktu příliš rychle. Vysvětluje politické důsledky Pražského míru, zánik Německého spolku, vznik Severoněmeckého spolku, vytlačení Rakouska z německých záležitostí a otevření cesty k německému sjednocení pod vedením Pruska. Samostatně se zabývá dopady války na české země – uprchlíky, epidemií cholery, zničenou infrastrukturou, péčí o raněné a válečné invalidy – a připomíná také působení Červeného kříže a válečných zpravodajů. V závěru propojuje rok 1866 s prusko-francouzskou válkou 1870–1871, vznikem Německého císařství v roce 1871 a pozdějším rakousko-německým spojenectvím, čímž ukazuje význam bitvy u Hradce Králové pro další vývoj evropské politiky až k mocenskému uspořádání před první světovou válkou.