Toulky českou minulostí - 678. schůzka: Mort à vie

Popularizační historický rozhlasový pořad, který navazuje na předchozí díly. Jde o chronologicky vedené historické vyprávění, které kombinuje výklad autora s citacemi odborné literatury, dobových deníků a svědectví účastníků. Vedle vojenských a politických událostí věnuje značnou pozornost každodenním zkušenostem obyvatel a vojáků a podrobnému popisu krajiny budoucího bojiště. Autor používá místy beletrizující, ironický a dramatizující způsob vyprávění, typický pro Toulky českou minulostí. 678. schůzka „Mort à vie“ se zabývá bezprostředními událostmi před bitvou u Slavkova roku 1805, především přesunem napoleonských, ruských a rakouských vojsk na Moravě. Výchozím bodem je ústup Kutuzovovy ruské armády po střetnutí u Schöngrabernu, díky němuž se Rusům podařilo uniknout Napoleonovu obklíčení a postupovat směrem k posilám. Pořad sleduje spojování ruských a rakouských sil v prostoru Pohořelic, Šlapanic, Rousínova a Vyškova a zároveň vysvětluje strategicky obtížné postavení Napoleonovy armády, jejíž zásobovací a komunikační linie se stále prodlužovaly. Významným tématem je opuštění Brna spojeneckými vojsky a jeho obsazení Francouzi 19. listopadu 1805 bez boje, včetně evakuace císaře Františka a vojenské posádky. Prostřednictvím dobových svědectví pořad přibližuje také každodenní zkušenost Brňanů s francouzskou okupací, ubytovávání vojáků, rekvizice a zásobování desetitisíců příslušníků Napoleonovy armády. Dalším tématem je Napoleonův příjezd do Brna 20. listopadu, jeho pobyt v místodržitelském paláci a zpráva o francouzské porážce v bitvě u Trafalgaru, která definitivně změnila situaci na moři. Druhá část pořadu se soustředí na Napoleonův průzkum prostoru mezi Brnem, Rousínovem, Vyškovem a Slavkovem a na jeho přípravy k očekávanému střetnutí se spojenci. Podrobně je popsána geografie budoucího slavkovského bojiště – Santon, Žuráň, Pratecké návrší, Staré vinohrady, Litava, Zlatý potok a okolní vesnice – a vysvětlen jejich budoucí vojenský význam. Závěr tak představuje přímou přípravu půdy pro bitvu u Slavkova (2. prosince 1805): Napoleon při průzkumu krajiny rozpoznává prostor vhodný pro rozhodující střet a oznamuje svému doprovodu, že právě zde se bude bojovat. Název „Mort à vie“ vychází ze slovní hříčky francouzských vojáků se slovem Moravie (Morava), které jim připomínalo francouzské mort à vie – přibližně „smrt zaživa“ – a symbolizovalo jejich neblahé představy o zemi, do níž právě vstoupili.