Toulky českou minulostí - 617. schůzka: Pokorný a užitečný

Rozhlasový historicko-biografický pořad z cyklu Toulky českou minulostí, 617. schůzka: Pokorný a užitečný, jehož autorem je Josef Veselý. Jedná se o populárně-naučný pořad zaměřený na dějiny českého osvícenství, rozvoj přírodních věd, lékařství a hospodářských reforem v 18. století. Dokument kombinuje životopisné vyprávění, historický výklad, citace odborné literatury a komentáře dobových vědeckých poznatků. Dokument se věnuje životu a vědeckému odkazu Jana Křtitele Antonína Boháče (1724–1768), významného českého přírodovědce, lékaře a představitele osvícenství. Přibližuje rozvoj české vědy v období vlády Marie Terezie a postupné prosazování experimentálních metod namísto tradičního barokního pojetí vzdělanosti. Zabývá se reformami lékařského školství na pražské univerzitě, na nichž se podíleli také Jan Antonín Scrinci a Gerhard van Swieten. Významnou část věnuje počátkům využívání elektřiny v medicíně, zejména experimentům s elektrizací a možnostem léčby ochrnutí. Rozebírá také rozvoj evropské botaniky a zoologie, vliv Carla Linného a význam vědeckých cest do Itálie, Francie, Nizozemska a Anglie. Pozornost věnuje Boháčovým zoologickým výzkumům mořských živočichů, jeho kritickému přístupu k antickým autoritám a mezinárodnímu uznání české přírodovědy. Dalším důležitým tématem je hospodářské využití přírodovědeckých poznatků, především hledání nových zemědělských plodin, zlepšování chovu dobytka a omezování neproduktivního úhorového hospodaření. Pořad zasazuje tyto snahy do sociálních poměrů habsburské monarchie, včetně robotních povinností poddaných a vztahů mezi šlechtou, vědci a venkovským obyvatelstvem. Okrajově připomíná války o rakouské dědictví a konflikty s Pruskem, které ovlivňovaly fungování univerzit i život vědců. Závěrem hodnotí Boháčův přínos k modernizaci české vzdělanosti, rozvoji prakticky orientované vědy a vytváření intelektuálních předpokladů pozdějšího českého národního obrození.