Proradný Jan Městecký z Opočna měnil spojence podle potřeby: Raboval, upaloval husity a nakonec přišel téměř o vše

Historický popularizační článek s biografickým zaměřením, publikovaný 11. září 2026 v časopise 100+1 zahraniční zajímavost. Autorem je Daniel Černohorský. Článek se zabývá životem a působením východočeského šlechtice Jana Městeckého z Opočna na pozadí politických a náboženských konfliktů v českých zemích na počátku 15. století, zejména během husitských válek. Popisuje jeho účast v bitvě u Grunwaldu roku 1410 na straně řádu německých rytířů a následné zapojení do majetkových sporů a loupeživých výprav ve východních Čechách. Věnuje se také reakcím české šlechty na upálení Jana Husa, včetně stížného listu do Kostnice, a vyplenění opatovického kláštera roku 1415. Významnou část tvoří Městeckého působení na straně krále Zikmunda Lucemburského, jeho účast v bitvě u Sudoměře a vznik katolické Opočenské strany. Článek podrobně rozebírá násilnosti páchané během husitských válek, zejména přepadení Přelouče a masakr husitských zajatců po kapitulaci Chotěboře roku 1421. Dalším tématem jsou proměnlivá politická a vojenská spojenectví, především Městeckého opakované přechody mezi katolickou a husitskou stranou podle aktuální mocenské situace. Text připomíná husitské vojenské úspěchy, obléhání Chrudimi a Opočna, bitvu u České Skalice roku 1424 i neúspěšný pokus o ovládnutí Prahy v roce 1427. Zabývá se rovněž diplomatickými jednáními mezi husitskou šlechtou a Zikmundem Lucemburským a úlohou slezských knížat ve východočeských konfliktech. Pozornost věnuje postupné ztrátě Městeckého majetku, především dobytí Opočna roku 1425 a ztrátě hradů Lanšperk, Žampach a Lichtenburk v souvislosti s husitskými ofenzivami. Závěr článku se soustředí na jeho finanční úpadek, dluhy, smrt roku 1432 a vymření rodu pánů z Dobrušky a Opočna, přičemž celý příběh ilustruje mocenské soupeření, náboženské rozpory a proměnlivou loajalitu šlechty v období husitské revoluce.