Bitva na řece Slané - 11. dubna 1241

Článek popisuje průběh a souvislosti bitvy na řece Slané také označované jako bitva u Mohi z 11. dubna 1241, kdy se uherské vojsko vedené králem Belou IV. střetlo s Tatary (Mongoly) vedenými Batu chánem. Autor nejprve vysvětluje příčiny neochoty uherské šlechty zapojit se včas do vojenské hotovosti (Bela IV. předtím zpětně přezkoumával a zabavoval šlechtická privilegia) a také zmiňuje obecné podceňování tatarské hrozby. Dále se rozebírá taktika Mongolů, kteří pronikli do Uher v několika proudech a obklíčili uherské vojsko u řeky Slané. K rozhodujícímu střetu došlo 11. dubna 1241, kdy Mongolové zaútočili ze severu i z jihu: část jejich vojsk přešla most a část překročila řeku na jiném místě, přičemž se jim podařilo obklíčit a dezorganizovat uherský tábor. Přes počáteční obranu uherských oddílů, vedených mimo jiné královým bratrem Kolomanem či arcibiskupem Ugrínem, se mongolská přesila prosadila. Velká část uherského vojska byla zničena nebo se rozutekla. Autor zdůrazňuje, že porážka byla důsledkem nejen mongolské převahy a dobré taktiky, ale také dlouhodobých vnitřních problémů v Uhersku (neujasněná organizace vojska, nejednotné velení, nedostatečné zapojení Kumánů). Bitva se tak řadí k zásadním střetům spjatým s mongolskou invazí do Evropy v letech 1241–1242.)