Rakousko-turecká válka 1663-1664

Tento dokument shrnuje rakousko-tureckou válku v letech 1663–1664. Popisuje napětí mezi Habsburskou monarchií a Osmanskou říší po třicetileté válce. Hlavní spory se týkaly Sedmihradska a stavby pevnosti Nový Zrín Mikulášem Zrínským, což Osmany přimělo k vyhlášení války. Události: - roku 1663 začal osmanský vpád do Horních Uher (dnešní Slovensko). Padla pevnost Nové Zámky, následně Osmané obsadili Nitru, Levice, Hlohovec a další města, jejich jízda plienila až po Moravu. - roku 1664 podnikl Mikuláš Zrínský odvážné tažení k Osijeku a zničil klíčový osmanský most. - na severním frontu generál de Souches dobyl zpět Nitru a Levice, porazil Osmany u Žarnovice a Hronského Beňadiku. - rozhodující střet se odehrál u Svatého Gotthardu (1. srpna 1664), kde vojska císaře Leopolda I. vedená Raimondem Montecuccolim porazila početně silnější Osmany. Přesto císař uzavřel nevýhodný vašvárský mír (10. srpna 1664), který ponechal Osmanské říši Nové Zámky a další zisky. To vyvolalo v Uhrách rozhořčení a stalo se podnětem pro pozdější protihabsburská povstání. Stručně: Text je o rakousko-turecké válce 1663–1664, jejím průběhu na Slovensku, Moravě a v Zadunají, významných bitvách a o politických důsledcích nevýhodného míru pro Uhry.)