Friedrich Wilhelm Haugwitz a reforma veřejné správy v habsburské monarchii v letech 1740 – 1765

Bakalářská práce se věnuje životu, kariéře a reformní činnosti Friedricha Wilhelma hraběte von Haugwitz (1702–1765), jednoho z nejvýznamnějších státníků tereziánské éry v habsburské monarchii. Dokument sleduje vzestup rodu Haugwitzů, osobní život Friedricha Wilhelma a především jeho zásadní roli při reformě státní správy, financí a daňového systému za vlády Marie Terezie. Hlavním tématem je centralizace monarchie a oslabení moci stavů ve prospěch silného, moderního státu. Jaké historické události a procesy text popisuje 1. Důsledky třicetileté války Text vysvětluje, jak třicetiletá válka (1618–1648) ovlivnila evropskou šlechtu a konkrétně rod Haugwitzů, jejich majetkové ztráty, náboženské otázky a následný společenský vzestup některých rodových linií 2. Kariéra Friedricha Wilhelma von Haugwitze Autor sleduje jeho: - mládí a vzdělání, - vstup do státní služby, - působení ve Slezsku po roce 1741, - spolupráci s Marií Terezií po ztrátě většiny Slezska ve válkách s Pruskem 3. Války s Pruskem a sedmiletá válka Autor popisuje slezské války a sedmiletou válku (1756–1763), které vytvořily tlak na státní finance a urychlily reformy správy, daní a armády 4. Tereziánské reformy státní správy Nejzásadnější část dokumentu se věnuje: - návrhům na daňovou reformu, - vzniku tereziánského katastru, - snaze o spravedlivější zdanění šlechty a církve, - posílení stálé armády a státních příjmů 5. Vznik a fungování Directoria in publicis et cameralibus (1749) Text detailně popisuje: - založení ústředního úřadu Directorium in publicis et cameralibus, - zrušení české a rakouské dvorské kanceláře, - omezení stavovské samosprávy, - inspiraci pruským modelem správy 6. Politické konflikty a pád Haugwitzova vlivu Autor rozebírá: - odpor stavů vůči reformám, - osobní útoky proti Haugwitzovi, - postupný ústup jeho vlivu během sedmileté války, - zrušení Directoria roku 1761 a jeho nahrazení novou správní strukturou vedenou Kounicem 7. Smrt a historické hodnocení Závěr se věnuje: - osobním tragédiím (smrt jediného syna), - Haugwitzově smrti roku 1765, - mimořádně kladnému hodnocení jeho práce samotnou Marií Terezií (citovaný kondolenční dopis), - dlouhodobým důsledkům jeho reforem, včetně faktického zániku českého státoprávního postavení v 18. století)