Toulky českou minulostí - 544. schůzka: Všichni školou povinní

Tento díl seriálu se věnuje reformnímu období vlády Marie Terezie a Josefa II. ve druhé polovině 18. století, se zvláštním důrazem na zavedení povinné školní docházky. Dokument zasazuje školskou reformu do širšího kontextu tereziánských reforem po skončení sedmileté války roku 1763, kdy v habsburské monarchii nastalo delší období míru a bylo možné systematicky modernizovat stát. Text popisuje snahu panovnice a jejího syna vytvořit centralizovaný, jednotně řízený stát inspirovaný osvícenskými idejemi, ovšem pod kontrolou absolutistické moci. Vedle školství jsou stručně představeny i další zásadní reformy: - reforma soudnictví (sjednocení právních norem, profesionalizace soudců, vznik tříinstanční soustavy), - celní a měnová reforma (vznik celní unie českých a rakouských zemí, zavedení konvenční měny, bankocetlí), - sjednocení měr a vah (vídeňská soustava z roku 1764). Hlavním tématem je však školská reforma z roku 1774, spojená se jménem Johanna Ignáce Felbigera, autora Všeobecného školního řádu. Text vysvětluje: - zavedení šestileté povinné školní docházky, - vznik triviálních, hlavních a normálních škol, - postupné omezení vlivu jezuitů po zrušení řádu roku 1773, - státní dohled nad školstvím a vznik školního fondu, - rozšíření vzdělání i mezi venkovské obyvatelstvo. Dokument se také vyrovnává s otázkou germanizace, kterou reformy přinesly zejména na vyšších stupních škol, a zdůrazňuje, že navzdory tomu znamenaly zásadní civilizační krok, protože poprvé otevřely cestu ke vzdělání širokým vrstvám obyvatel. Závěrem text hodnotí tereziánskou a následně josefinskou školskou reformu jako dlouhodobý, postupný proces, který významně přispěl ke zvýšení vzdělanosti, kulturní úrovně společnosti a položil základy moderního vzdělávacího systému v českých zemích)