Toulky českou minulostí - 575. schůzka: Hladomor

Autor pojednává o hladomoru v českých zemích na počátku 70. let 18. století a o širším politickém kontextu vlády Marie Terezie a Josefa II. Popisuje sociální a hospodářskou krizi v habsburské monarchii, její dopady na obyvatelstvo i souběžné velké evropské politické události. Dokument líčí období kolem let 1769–1775*, kdy české země zasáhla kombinace neúrody, hladomoru, epidemií a sociálních nepokojů. Tyto problémy se odehrávaly na pozadí evropské politiky habsburské monarchie, zejména jednání s Pruskem a událostí vedoucích k prvnímu dělení Polska. Hlavní historické popisované události 1. Hladomor v českých zemích (1769–1771) - Série extrémních výkyvů počasí (silné deště, sníh, záplavy a následné sucho) způsobila **katastrofální neúrodu**. - Ceny obilí prudce vzrostly a lidé začali umírat hlady. - Jedlo se náhradní jídlo (tráva, kořínky, žaludy), chleba se pekl i z pilin. - Hlad postihl zejména Čechy a Slezsko, v menší míře Moravu a Dolní Rakousy. 2. Sociální krize a bída poddaných - Text popisuje tvrdé podmínky nevolníků: robotu, špatné životní podmínky, nemocnost a svévoli vrchnosti. - Hlad a chudoba postihly i města (např. pražské manufaktury). - Mnoho lidí emigrovalo za potravou do Uher nebo Dolních Rakous. 3. Selské nepokoje a povstání - V důsledku bídy se šířily vzpoury proti robotě na řadě panství. - Nepokoje začaly kolem roku 1771 a pokračovaly i v dalších letech. - Vyvrcholily velkým selským povstáním roku 1775. 4. Politická jednání a mezinárodní situace - Josef II. se setkal s pruským králem Fridrichem II. v Uničově. - Diskutovalo se zejména o evropské politice a o budoucnosti Polska. 5. První dělení Polska (1772) - Rakousko, Prusko a Rusko se dohodly na rozebrání části polského území. - Marie Terezie měla k dělení morální výhrady, ale nakonec souhlasila. - Rakousko získalo Halič s Lvovem a později také Bukovinu.)