Toulky českou minulostí - 676. schůzka: Odsouzen k vítězství

676. schůzka Toulek se věnuje především počátku války třetí koalice roku 1805 a Napoleonovu tažení proti Rakousku, které vyvrcholilo kapitulací rakouské armády u Ulmu. Výchozím bodem je tajná rakousko-ruská obranná smlouva z 6. prosince 1804, která připravovala společný postup proti Francii; významnou finanční podporu koalici měla poskytnout Velká Británie. Rakousko se definitivně přiklonilo k protifrancouzské koalici poté, co Napoleon na jaře 1805 upevnil svou moc v Itálii, nechal se v Miláně korunovat italským králem a připojil Janovskou republiku k Francii. Zatímco Rakousko a Rusko připravovaly rozsáhlou vojenskou operaci, Napoleon stále doufal, že hlavního nepřítele – Velkou Británii – porazí invazí přes Lamanšský průliv. Plán invaze však závisel na francouzsko-španělské flotile admirála Pierra-Charlese Villeneuva, jejíž manévry nedokázaly zajistit Francouzům potřebnou převahu nad britským loďstvem. Napoleon proto v srpnu 1805 změnil strategii, opustil bezprostřední plán invaze do Anglie a obrátil svou Grande Armée proti Rakousku; současně získal na svou stranu Bavorsko a snažil se přimět ke spolupráci také Prusko. Rakouská armáda pod velením Karla Macka mezitím postupovala do Bavorska a soustředila značnou část svých sil kolem pevnosti Ulm, přičemž Mack nesprávně odhadl směr i rychlost Napoleonova postupu. Napoleon provedl rozsáhlý obchvat, překročil Dunaj a dostal se rakouské armádě do týlu; Mack svým váháním, chybnými přesuny a neschopností včas ustoupit umožnil Francouzům postupně Ulm obklíčit. Pořad zároveň ukazuje méně slavnou stránku Napoleonovy armády – déšť, hlad, rozpadající se obuv, nedostatky zásobování, marodérství, plenění a násilí francouzských vojáků vůči civilnímu obyvatelstvu. 20. října 1805 rakouská armáda u Ulmu kapitulovala, aniž by Napoleon musel svést velkou rozhodující bitvu; šlo o mimořádný strategický triumf, který vytvořil podmínky pro další francouzský postup k Vídni a nakonec ke Slavkovu. Hlavním tématem dokumentu je Napoleonovo tažení roku 1805 a ulmská kampaň. Dokument ale zachycuje širší evropské souvislosti, takže se věnuje zejména: - vzniku třetí protifrancouzské koalice a rakousko-ruskému spojenectví; - britskému financování války proti Napoleonovi a politice premiéra Williama Pitta mladšího; - Napoleonově expanzi v Itálii, jeho korunovaci v Miláně a zániku Janovské republiky; - plánované Napoleonově invazi do Velké Británie a soustředění Grande Armée u Boulogne; - námořnímu soupeření Francie a Británie, zejména úloze admirála Villeneuva a nepřímo admirála Horatia Nelsona; - diplomatickému postoji Pruska a Bavorska; - rakouskému vpádu do Bavorska a strategickým chybám Karla Macka; - Napoleonovu rychlému přesunu armády od Lamanšského průlivu k Rýnu a Dunaji; - ulmské kampani, obklíčení rakouské armády a kapitulaci Ulmu 20. října 1805; - způsobu Napoleonova vedení války – rychlosti přesunů, obchvatným manévrům a soustředění početních sil na rozhodujícím místě; - každodenním podmínkám vojáků za napoleonských válek – zásobování, hlad, déšť, obuv, nemoci a vyčerpání; - marodérství, plenění a vztahu armády k civilnímu obyvatelstvu; - Napoleonově propagandě a vytváření obrazu císaře jako téměř nepřemožitelného vojevůdce.