Krvavý úterek - Biskup bez biskupství

Kapitola populárně-naučné knihy je vystavěna především chronologicky, ale životopis Filipa Gottharda von Schaffgotsch slouží zároveň jako prostředek k širšímu výkladu politických, církevních, hospodářských a kulturních poměrů ve Slezsku 18. století. Vedle biografického vyprávění obsahuje výklad širšího historického kontextu, anekdotické pasáže, údaje o majetku a hospodaření a výraznou část věnovanou kulturnímu životu na Jánském Vrchu. Kapitola se zabývá vzestupem a pádem Filipa Gottharda von Schaffgotsch, příslušníka významného slezského šlechtického rodu a pozdějšího vratislavského knížete-biskupa. Vysvětluje postavení rodu Schaffgotschů ve Slezsku, jeho majetkové zázemí, vazby na Habsburky a význam pro světskou i církevní správu. Důležitým tématem je pruské dobytí Slezska za Fridricha II. a zásadní změna politických poměrů, která rozdělila vratislavskou diecézi mezi Prusko a habsburskou monarchii. Text sleduje Schaffgotschovu neobvyklou církevní kariéru, jeho osvícenské a svobodomyslné postoje, vztah ke svobodnému zednářství a podporu, kterou mu poskytoval Fridrich II. Výrazně se věnuje střetu státní a církevní moci při obsazování vratislavského biskupství, kdy pruský král prosazoval Schaffgotsche proti výhradám Říma a části církevní hierarchie. Dalším zásadním tématem je sedmiletá válka a rozchod Schaffgotsche s Fridrichem II., po němž biskup ztratil možnost fakticky spravovat pruskou část své diecéze a nakonec se uchýlil na Jánský Vrch. Kapitola tak ukazuje zvláštní situaci „biskupa bez biskupství“, který zůstal formálně vratislavským biskupem, ale skutečně spravoval především menší habsburskou část diecéze na Jesenicku. Velký prostor dostává Jánský Vrch jako kulturní a společenské centrum, zejména Schaffgotschovo mecenášství, zámecká kapela a spolupráce se skladatelem Karlem Dittersem z Dittersdorfu. Hospodářskou rovinu příběhu představují omezené příjmy biskupských statků, nákladný životní styl, rostoucí zadlužení, následky války o bavorské dědictví a následný zásah státní správy za Josefa II. V závěru kapitola sleduje poslední léta Schaffgotschova života, obnovení jeho kontroly nad statky po smrti Josefa II. a jeho smrt, přičemž jeho osobní osud propojuje s širším procesem proměny Slezska po pruském záboru, osvícenským absolutismem a rostoucí kontrolou státu nad církevními institucemi.