Budínský mír 1254

Tato historická studie je o Budínském míru z roku 1254, který ukončil první etapu bojů o dědictví po vymřelém rakousko-štýrském rodu Babenberků. Popisuje politické události mezi českým panovníkem Přemyslem Otakarem II. a uherským králem Belou IV. v letech 1246–1254, kdy obě strany soupeřily o vládu nad Rakouským a Štýrským vévodstvím. Významnou roli v uzavření míru sehrála papežská diplomacie pod vedením Inocence IV., která prosadila kompromisní rozdělení území: Přemysl Otakar II. získal Rakouské vévodství a některé části Štýrska, Bela IV. většinu Štýrska. Smlouva rovněž upravila majetkové nároky dvou dědiček Babenberků – Markéty a Gertrudy. Studie kromě samotného rozboru mírové listiny využívá i řadu dobových listinných a kronikářských pramenů, aby ukázala širší středoevropský politický kontext poloviny 13. století – roli říšského interregna, vazby na Bavorsko a říšskou šlechtu, vojenské operace a diplomatická jednání, která vedla k dočasné stabilizaci hranic mezi českým a uherským státem.)