Toulky českou minulostí - 577. schůzka: Zlatý patent

Rozhlasová epizoda z cyklu Toulky českou minulostí pojednává o pověsti o tzv. „zlatém patentu“ a o napětí mezi poddanými a vrchností v českých zemích v 70. letech 18. století, které nakonec vedlo k selským nepokojům roku 1775. Dokument popisuje sociální situaci českého venkova za vlády Marie Terezie a spoluvladaře Josefa II., kdy se mezi poddanými začala šířit fáma, že existuje „zlatý patent“, tedy tajné císařské nařízení, které ruší robotu a dává sedlákům svobodu. Ve skutečnosti žádný takový patent neexistoval – šlo o kombinaci nedorozumění, lidových očekávání a špatně komunikovaných reforem. Autor ukazuje, jak se tato fáma šířila po venkově, posilovala naděje poddaných a postupně přispěla k atmosféře odporu vůči vrchnosti. Jaké historické události pořad popisuje 1. Hladomor na počátku 18. století V českých zemích zemřela v důsledku hladomoru a epidemií asi desetina obyvatelstva, což zhoršilo sociální napětí. 2. Reformní snahy Marie Terezie (1771–1774) - vydání patentu z roku 1771, který oznamoval přípravu poddanských reforem - práce urbariálních komisí, které měly zmapovat robotní povinnosti - vydání robotního regulativu roku 1774, který měl robotu omezit (např. na tři dny týdně). 3. Odpor šlechty a selhání státní administrativy Vrchnost často nové předpisy zamlčovala nebo neprováděla, protože nechtěla přijít o své pravomoci nad poddanými. 4. Šíření pověsti o „zlatém patentu“ Poddaní začali věřit, že císař už robotu zrušil, ale šlechta to tají. Zvěsti se šířily po celých Čechách a Moravě a vyvolaly masovou psychózu a očekávání svobody. 5. Napětí vedoucí k selským nepokojům Rostoucí víra ve „zlatý patent“ a nespokojenost s robotou přispěly k selským bouřím v českých zemích v roce 1775.)